Jmenuji se Jana Bendová, je mi 36 let a pocházím z Klatov. Mám rodinu – manžela a dvě malé děti. Ondráškovi je 8 let a Nikolce 5 let. Ještě před rokem jsme žili normálním a šťastným životem, všichni jsme byli zdraví. Na podzim 2014 mi však zjistili nezhoubný nádor sluchového nervu a musela jsem podstoupit operaci, jejímž výsledkem měla být pouze ztráta sluchu na operované straně. Nikdo si nedovedl představit, jak moc nám to změní život.
Operace se bohužel nezdařila. Došlo ke krvácení do mozkového kmene, což bývá často fatální. Lékaři mi dávali mizivé šance na přežití. Dva měsíce jsem strávila na JIP na neurochirurgickém oddělení neschopná téměř žádného pohybu a komunikace. Vzhledem k rozsáhlému poškození mozku jsem nebyla schopná sama dýchat, polykat a byla jsem odkázaná na dlouhodobou podporu plicní ventilace a vyživovací sondy. Můj stav také zkomplikoval těžký oboustranný zápal plic a celkové selhávání organismu, kdy už si ani lékaři nevěděli rady. Ale děti byly mou velkou motivací, abych ten boj nevzdala. Tři měsíce jsem je neviděla ani ony mne. Představa, že by přišly o maminku, mě popoháněla kupředu a dodávala nové síly bojovat. Díky podpoře celé rodiny, která byla a je neskutečnou oporou jak pro mne tak pro děti v těchto těžkých chvílích, jsem se po sedmi měsících strávených po nemocnicích a rehabilitačních klinikách konečně dostala poprvé domů.
I když jsem za tu dobu udělala velké pokroky, jsem bohužel stále odkázaná na celodenní péči a invalidní vozík. V důsledku odstranění části mozečku při původní operaci jsem totiž přišla o rovnováhu a koordinované pohyby. Kvůli poškození mozkového kmene mám stále problémy s polykáním, mluvením, mám poškozené okohybné nervy, ochrnutou tvář a mnoho dalších komplikací.
Chci si koupit elektrický invalidní vozík na ven, abych se dostala ven z bytu a nebyla závislá na pomoci další osoby.
Za všechny příspěvky Vám moc děkuji. Díky nim budu zase o trochu samostatnější.