O filmu:
Milouš nebo Miloš Jakeš? Jakeš je muž se dvěma jmény a dvěma tvářemi. Jak je možné, že tento nenápadný člověk stanul až na samém vrcholu komunistické moci? Jakešovo jméno se stalo synonymem komunistického režimu. Ve filmu chceme ukázat příběh člověka, který byl skoro při všem, co se v této zemi odehrálo od roku 1945 do roku 1989, který popisuje zákulisí tehdejší vysoké politiky a její hlavní hráče. Po revoluci se jeho život změnil. Jméno Jakeš se stalo prokletím jeho rodiny a rodná komunistická strana se k němu otočila zády. Prostřednictvím vzpomínek bývalého generálního tajemníka získáme plastický obraz toho, jaké byly mechanismy totalitní moci, jaké bylo pozadí klíčových událostí naší země a jací byli ti, kteří nám vládli. Režisér Jakeše ve filmu vystavuje nečekaným situacím a konfrontuje ho s důsledky totalitní moci.
Režisér Pavel Křemen o filmu:
S Milošem Jakešem jsme se seznámili při natáčení dokumentu o demolici hotelu Praha. Zaujal mě, už když se blížil na staveniště. Malý, upravený, přesný, radikální. Vypadal skoro stejně jak před 27 lety, byl podobně oblečen a mluvil ve stejných frázích – kapitalisté, vykořisťování, uhlobaroni… Dělníci na staveništi ho okamžitě poznali. Někteří ho chtěli napadnout, jiní v něm viděli politickou hvězdu. A tak to pak už bylo pořád. Kamkoliv jsme přijeli, lidé ho poznávali, někdo mu nadával, jiný si s ním fotil selfíčko. Ale málokoho nechává chladným. Jeho osud je navíc silným příběhem člověka, který prožil vzestup a pád. A pro mě osobně bylo rozhodující zjištění, že není pouze tou tragikomickou figurou z Červeného Hrádku, jak jsem ho znal z médií. Pro dokumentaristu ideální látka, pro diváky zajímavá a poutavá podívaná. Jakeš také disponuje zvláštním druhem humoru.
Jakeše ve filmu nijak nešetříme a konfrontujeme ho s důsledky komunistické vlády, totality, zločinů padesátých let, nesvobodou nebo přímo s politickými vězni a oponenty. Řešíme s ním vše od komunistických rituálů a vztahů mezi vrcholnými funkcionáři po rozhodovací mechanismy tehdejší moci. Ve filmu s ním jezdíme na místa, která jsou důležitá pro jeho osobní život i kariéru.
Jakeš je muž se dvěma jmény. V některých dokladech má napsáno Milouš a v některých Miloš, takže nikdo neví, jak se vlastně jmenuje, ale v rodině mu od dětství říkali Milda. Je svým způsobem fascinující. Má velkou energii. Když jde k ženě, tak jedině s květinou a bonboniérou. Je přesný na minutu. Zakládá si na poctivosti a skromnosti. Nikdy by si nekoupil nic jen tak pro radost. Nechápe, že má někdo drahé hodinky, luxusní auto. A jak je tvrdý na sebe, tak je i na ostatní. Ve svých názorech je „zabetonovaný“ a už je nezmění. Zajímá se o současnost, o politiku domácí i světovou, jezdí po republice, pronáší plamenné projevy na komunistických srazech a očekává novou revoluci.
Stav příprav: V této chvíli je film skoro natočen. Hledáme peníze na jeho dokončení - tedy střih, ozvučení, barevné korekce atd. Ve filmu budou užity ukázky z dobových pořadů z archivů České televize a Krátkého filmu nebo fotografie z ČTK a ty je potřeba koupit. Tyto materiály jsou poměrně drahé a čím více peněz na projekt získáme, tím obrazově zajímavější film bude. Zároveň si chceme zachovat nezávislost a proto se s žádostí o podporu tohoto projektu obracíme na vás, budoucí diváky.
Rovněž bychom chtěli film vydat na DVD, aby toto unikátní svědectví o mechanismech komunistické moci bylo možné promítat třeba na školách.
informace o filmu:
název filmu: MILDA
plánovaná stopáž: 70 min.
scénář, režie: Pavel Křemen
kamera: Robert Novák
zvuk: Marek Kořínek
dramaturg: Jan Gogola
hudba: Eva Javůrková
spolupráce: Hana Benešová, Miroslav Brada
premiéra: 2016
Odměny do projektu věnoval Miloš Jakeš bez nároku na honorář (podepsané vizitky), Hana Benešová (vázu, kterou dostala darem od Miloše Jakeše) a Pavel Křemen (obleky, rádio, aktovku a kufry, které dostal darem od Miloše Jakeše).
